Birds.cz

S poslední aktualizací došlo k jedné významné změně i v osobních profilech. Nově se zobrazuje celý seznam všech druhů, které dotyčný kdy pozoroval, spolu s odkazem na první pozorování daného druhu. Věříme, že tyto přehledy budou pro řadu lidí zajímavé.

Avif má dva nové výstupy. Pozorování je nově možné promítnout do čtvercové mapy a všechny fotografie lze pohodlně prohlížet v galerii. Oba typy výstupů zobrazují výsledky vyhledávání, takže je možné zobrazit kvadrátovou mapu určitého druhu třeba v hnízdní době nebo srovnávat fotky všech druhů lindušek. Pro studijní účely se jistě bude hodit i nenápadné tlačítko "schovat druh" vpravo nad galerií.

Stotisící záznam do databáze vložil David Horal dne 7. dubna 2012 ve 21:25:53. Jedná se o pozorování kavek v zámeckém parku v Židlochovicích. Autor pozorování obdrží jako malou pozornost letošní číslo časopisu Sylvia.

Faunistická databáze dosáhla dalšího důležitého milníku - od nynějška slouží jako nástroj k předávání údajů a prezentaci výsledků ve specializovaných projektech: Nářečí českých strnadů a Mapování hnízdišť čejky. Pro přímý vstup do formulářů použijte adresy strnad.birds.cz a cejka.birds.cz. Takto vložené údaje se zároveň zobrazují jako každá jiná pozorování v databázi, což umožňuje jejich využití nejen v rámci konkrétního projektu, ale také k mnohým dalším účelům v ochraně a výzkumu ptactva.

Základní jednotkou pro pozorování v databázi je kalendářní den. Umožnění zápisu pozorování z více dní by vyžadovalo změnu databázové struktury a následné komplikace při vyhledávání, proto jej neplánujeme. Noční pozorování trvající přes půlnoc je třeba buďto přiřadit k jednomu nebo druhému dni anebo rozdělit na dvě pozorování ve dvou dnech podle toho, co povede k menšímu zkreslení dat. Je to podobné, jako když pozorování na trojmezí tří krajů musí být přiřazeno jedné obci a spadne tedy pouze do jednoho kraje. Jisté míře aproximace se v těchto případech bohužel nelze vyhnout.

Několik dotazů se sešlo na téma, co vyplnit do jednotlivých polí při zadávání lokality. Důležité je, že povinná jsou pouze pole Datum a Obec. Pro vyplnění ostatních polí (název lokality, poznámka k vycházce, poznámka k lokalitě) může platit pravidlo, že pokud nevím, co do nich vyplnit, nevyplňuji nic. Pole jsou určena pro případ, že mám doplňující údaje, které chci u záznamu uchovat. Typickým záznamem v poli Poznámka k vycházce je záznam o počasí či že šlo o organizovanou exkurzi pro základní školu, typickým záznamem do Poznámky k lokalitě je, že rybník je ze 2/3 vypuštěný nebo "na jehličnanech před finančním úřadem". Název lokality se také uvádí jen v případě, že má smysl - u pozorování na rybnících je to název rybníka, u pozorování severně od vesnice můžeme napsat "severně od vesnice" anebo nemusíme napsat nic a jen správně umístíme bod do mapy.

Smyslem faunistických záznamů je nejen okamžité sdílení neobvyklých pozorování vzácnějších druhů nebo druhů na neobvyklých místech, ale i uchování záznamů o pozorování běžných druhů ptáků, čímž získáme výrazně objektivnější snímek o stavu avifauny - už proto, že dnes běžný druh se může časem stát vzácným. Jak ukazuje několik odborných studií z poslední doby, je-li takovýchto kompletních seznamů všech pozorovaných druhů dostatek, lze z nich vyvozovat i závěry o změnách početnosti druhů, o jejich nárocích na biotopy, fenologii a vůbec je následně odborně zpracovávat.
Hodnota záznamů se zkrátka výrazně zvyšuje, zaznamenáme-li všechny druhy, které jsme v dané době na dané lokalitě pozorovali. Je však důležite databázi správně sdělit, zda jde či nejde o kompletní seznam, což se provádí při vkládání kliknutím na příslušné tlačítko pod mapou.

V databázi rozlišujeme tři kategorie pozorování. "Neobvyklá" pozorování jsou ta, která odpovídají předem nastavenému filtru. Připomínky k filtru je možné posílat Jiřímu Šírkovi. Neobvyklá pozorování se zobrazují tučně s tmavě šedým podkladem.
"Zajímavá" pozorování jsou ta, která tak označí pozorovatel při zadávání zaškrtnutím příslušného přepínače. Od ledna 2012 není přepínač nikdy předem zapnut, je tedy pouze na úvaze pozorovatele, co označí za zajímavé pozorování. Zajímavá pozorování se zobrazují se světle šedým podkladem.
Všechna ostatní pozorování jsou "běžná" a zobrazují se s bílým podkladem. Výchozí přehled pozorování zobrazuje neobvyklá a zajímavá pozorování, běžná se zobrazí až po ručním výběru "všechna pozorování", případně při vyhledávání.

Dnes jsme spustili další větší dávku nových funkcí: přibyly tyto zprávy administrátorů, možnost úplného utajení pozorování, možnost utajení lokality na úroveň okresu, možnost exportu vlastních pozorování ve formě tabulky, zobrazení vědeckých jmen v přehledech a některé další úpravy a opravy. Kromě toho jsme jako ukázku možností databáze zveřejnili provizorní osobní profily a statistiky uživatelů.
Jednotlivé nové funkce popíšeme zde postupně podrobněji v následujících dnech.

Přidali jsme možnost zadání ptáků pozorovaných na velkou vzdálenost, smíšených hejn nebo druhů s problematickým určením. Nově je možno zadat neurčené husy (Anser sp.) a šoupálky (Certhia sp.).

Všechny záznamy v původní databázi na stránkách ČSO zůstávají zachované, časem je budeme převádět do nové databáze, ale není to priorita. Před převodem je třeba ošetřit věrohodnost údajů - chtěli bychom umožnit pozorovatelům dodatečnou autorizaci, což ale vyžaduje naprogramování zvláštního aparátu. V žádném případě nebudou data z webu ČSO smazána nebo ztracena.

Vkládání záznamů pouze po registraci a přihlášení zajišťuje, že je každý záznam prokazatelně přiřazen pozorovateli. V případě pochybností lze pozorovatele kontaktovat, ale lze i identifikovat uživatele, který by vkládal prokazatelně nesmyslné nebo vymyšlené údaje. Bez registrace by mohl kdokoli zadat záznam pod jménem kohokoli jiného, což by zcela degradovalo informační hodnotu dat. (Tímto velkým nedostatkem trpí dřívější pozorování na webu ČSO, při vložení do nové databáze je bude proto potřeba jasně odlišit - viz výše Údaje ve staré databázi ČSO). Registrace přináší i další výhody, z nichž doposud fungují např. možnosti opravy "mých" pozorování a emailová oznámení o komentářích k "mým" pozorováním.

Po prvním roce provozu má databáze přes tisíc registrovaných uživatelů, přes 3,5 tisíce unikátních návštěv měsíčně a za rok existence shromáždila přes 25 tisíc záznamů o 295 ptačích druzích. Databáze si získala širokou oblibu přesto, že z počátku byla funkční jen částečně a některé funkce na své zprovoznění teprve čekají. Svoji primární úlohu - rychle informovat o zajímavých pozorováních - tedy, zdá se, plní. Objevují se už i první pokusy o vědecké využití shromážděných dat. O oblibě databáze svědčí i využití modulu pro vložení výpisu pozorování do vlastních stránek, který k 1. březnu 2011, tedy dva a půl měsíce po spuštění, využívá již 20 stránek.

Kromě přidání nových druhů, zprovoznění vyhledávacího formuláře a možnosti zobrazení výstupu z databáze na jakémkoli webu jsme provedli řadu úprav a oprav, které jsou shrnuty na http://birdlife.cz/index.php?ID=2058

Zcela novou funkcí je možnost umístit na jakékoli webové stránky aktuální výpis z faunistické databáze. Lze přitom nastavit filtr podle systematických skupin ptáků nebo podle geografické příslušnosti, případně i v kombinaci obojího. Tento nástroj, který je dostupný zdarma a bez jakýchkoli omezení, je určen k propagaci lokální ornitologie a pro specializované stránky na některé skupiny ptáků.

Po třičtvrtě roce se faunistická databáze vrátila na web ČSO. Aktuální zajímavá a neobvyklá pozorování lze opět nalézt pod odkazem Vaše pozorování. Je tak zajištěna provázanost webu ČSO a faunistické databáze.

Byť to tak na první pohled nemusí vypadat, podrobný vyhledávací formulář je programátorsky náročnou úlohou, což bylo i důvodem odkladu zprovoznění této důležité funkce. Nyní již lze v databázi hledat podle taxonomických skupin i územních celků včetně jejich kombinací. Lze tedy například vypsat pozorování všech hrabavých na okrese Šumperk.

Databáze prošla od svého spuštění řadou úprav a oprav, z nichž nejviditelnější je možnost diskuse k jednotlivým pozorováním. Není to však změna jediná a ani zdaleka poslední. Diskuse jsou prvním větším vylepšením, kterému se databázi dostalo - spuštěny byly začátkem července. Zhruba o 14 dní později k nim přibyla možnost informování emailem o vložení komentáře k "mému" pozorování a o odpovědi na "můj" komentář. Obě emailové notifikace byly pro všechny uživatele zapnuty, v osobním profilu je ale možnost individuálního vypnutí. Kompletní seznam všech provedených úprav je na http://birdlife.cz/index.php?ID=1999

Faunistická databáze byla spuštěna 1. března 2010 se základními funkcemi: vložení údajů o pozorování druhů, vložení fotografie, lokalizace pozorování pomocí seznamu částí obcí České republiky, přesná lokalizace pozorování pomocí mapy, vložení kompletního seznamu pozorovaných druhů, možnost utajení lokality, přehled posledních pozorování, filtrování pozorování podle druhů, filtr zajímavých a neobvyklých pozorování a zobrazení filtrovaných pozorování v mapě. Další funkce budeme uvádět do provozu postupně, zejména podle požadavků samotných uživatelů. Proto neváhejte a sdělte nám své dojmy a přání. Prosíme také o nahlášení všech chyb a problémů, se kterými se při práci s databází setkáte. Přestože jsme databázi testovali, některé chyby odhalí až reálný provoz.